Alliprandi Giovanni Battista

Barokní architekt severoitalského původu, představitel vrcholného baroka

Pocházel z rodiny štukatéra Lorenza Alliprandiho činného ve Vídni; štukatéry se stali také dva Giovanniho bratři. Vedle Giovanniho Santiniho a Kryštofa Dientzenhofera je Giovanni Battista Alliprandi nejvýznamnějším českým vrcholně barokním architektem. Významně byl ovlivněn vídeňskou architekturou své doby.

V letech 1680–1685 studoval u Domenica Martinellio, v letech 1690–1695 mu dělal políra na stavbě poutního mariánského kostela v Luži u Košumberka. Nastudoval si také rakouské císařské dvorní stavby, navržené Johannem Lukasem von Hildebrandt, a především Johannem Bernardem Fischerem z Erlachu, jehož osobité, vrcholně barokní pojetí architektury Alliprandi přinesl do Čech. Ovlivněn byl ovšem také dílem Jana Baptisty Matheye a Giovanniho Santiniho.

V Praze se oženil s dcerou italského štukatéra Barbarou Cecílií Bussi, s níž měl sedm dětí. Roku 1709 získal městské právo na Malé Straně a koupil si dům v Ostruhové (dnes Nerudově ulici. Po jeho smrti se vdova se čtyřmi nezletilými dětmi vrátila do Laina.

Samostatnou projektovou a realizační dráhu architekta začal vletech 1696 až 1702 jako dvorní architekt rodiny Černínů. Od roku 1697 bydlel stále v Praze, kde byl roku 1706 jmenován nejvyšším císařským fortifikačním stavitelem. Stavba opevnění však i přes vyplácení stálého platu nepokračovala podle harmonogramu. Roku 1709 se Alliprandi stal rodinným architektem hrabat Trauttmannsdorfů. V jejich službách rekonstruoval pražský palác a cestoval opakovaně ke stavbě paláce do Vídně, kde jej inspirovali svými stavbami Johann Lucas von Hildebrandt a Johann Bernhard Fischer von Erlach. Dále byl jmenován fortifikačním inženýrem města Cheb.

Specializoval se především na projektování zámecké architektury a pražských šlechtických paláců, v menší míře je i autorem sakrálních staveb, například roku 1714 realizoval kostel při koleji piaristů v Litomyšli, který financoval hrabě František Trauttmannsdorf. Působil především v Praze, z východočeských staveb je nejvýznamnější komplex staveb v Kuksu, navržený pro Františka Antonína Šporka. Na rozdíl od převažujících štukových fasád obkládal své stavby zásadně kvalitním pískovcem, podobně jako jeho vzory vídeňské.

Dílo

Opočno, zámek Opočno – rozsáhlá přestavba ve stylu barokní gotiky, pro Colloredo-Mansfeldy (po roce 1690)
Hořín u Mělníka, lovecký zámek Černínů (1696, rozšířený. 1701, později přestavěný). Majetek Lobkowiczů.
Kosmonosy, piaristický klášter a loreta, přestavba zámku (1697–1701)
Týnec u Klatov, zámek Týnec (asi 1700)
Liblice u Mělníka, zámek Liblice (asi 1700–1706)
Praha, Hradčany, Šternberský palác (1700–1701)
Praha, Staré Město, Hrzánský palác v Celetné ulici (kol. r. 1702)
Praha, Malá Strana, Lobkovický palác – původně palác Přehořovských z Kvasejovic (asi 1703–1707, později pozměněn)
Kuks,stavební komplex kostela Nejsvětější Trojice, hospitalu, lázní, závodiště koní pro parkúr, hrobky a rodinné vily hraběte Jana Antonína Šporka v urbanizované krajině s parkem, cestami, poustevnou, Domem filozofů s knihovnou a s jeskyní; asi nejvýznamnější Alliprandiho stavební dílo; původní koncept je znám jen z rytiny, z architektury se dochovalo jen torzo (1707)
Praha, Malostranské náměstí, Kaiserštejnský palác (asi po r. 1707)
Praha, Malostranské náměstí, sloup Nejsvětější Trojice (1713)
Praha, Malá Strana, Ledeburský palác (kol. r. 1716)
Veltrusy, zámek Veltrusy (kolem roku 1711, později výrazně rozšířen)
Praha, Malá Strana, Schönbornský palác (1715–1719)
Litomyšl, kostel Nalezení svatého Kříže při koleji piaristů (od r. 1715)
Cheb, radnice – z radničního paláce postavena pouze třetina (od r. 1718)
Pražský hrad, Hartigovská zahrada, hudební pavilon (před r. 1720)
Luže u Skutče, poutní chrám Panny Marie "Na Chlumku"
Lysá nad Labem, Zámek Lysá, projekt barokní přestavby zámku
Petrohrad, projekt barokní přestavby zámku provedené v letech 1697–1703

Odkazy

Wikipedia - Giovanni Battista Alliprandi