Praha - Loreta

Jedno z nejpozoruhodnějších poutních míst Čech tvoří soubor barokních staveb postavených k oslavě Panny Marie

Loreta (Pražská Loreta) je soubor barokních staveb v pražských Hradčanech na Loretánském náměstí. Tvoří je hlavní průčelí a věž se zvonkohrou, nádvoří s poutními ambity, loretánská kaple Panny Marie, klášter kapucínů a kostel Panny Marie Andělské.

Průchodem průčelní budovou, ocitneme se totiž u samotné "lorety" - tedy vlastní Loretánské kaple, tzv. Santa Casy. Je to kopie nazaretského "svatého domku", který je uctíván v italském Loretu jako místo, v němž došlo k zázraku Vtělení. Kaple, na vnějšku po italském vzoru bohatě zdobená reliéfy, je duchovním středem celého poutního místa. Stojí volně v prostoru nádvoří, obklopena patrovým ambitem s nárožními kaplemi.

V ose nádvoří, za loretánskou kaplí, je možno prohlédnout poutní kostel Narození Páně - jeden z nejkrásnějších zachovaných rokokových interiérů v Praze. V sobotu odpoledne se zde rozeznívají barokní varhany v pravidelných koncertech pro návštěvníky. Hudba ostatně provází příchozí po celou dobu jejich návštěvy v Loretě - každou hodinu se celá budova rozezpívá mariánskou písní zvonkohry, ve svátky místní varhaníci hrají dokonce na klaviatuře zvonkohry celé skladby duchovní hudby

Detailní informace

Historie

Loretánská kaple byla vybudována v letech 1626 - 1631, stavba byla financována hraběnkou Benignou Kateřinou z Lobkowicz a představuje kopii italské kaple z Loreta. Loreta souvisí s legendou o Panně Marii, která přebývala v tzv. Svaté chýši, přemístěné anděly při vpádu saracénů do italského Loreta. Fasádu zdobí sochy výjevů z legendy o životě Panny Marie Loretánské a mnoha proroků Starého zákona. Malby na stěnách jsou vytvořeny podle vzoru italské Lorety.

Barokní průčelí ambitu se vstupní balustrádou a věží navrhovali architekti Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové. Svatá chýše čtvercového půdorysu byla na počátku 18. století obestavěna barokními ambity doplněnými o výjevy svatých patronů, chránících proti nemocem, bídě a utrpení. Do zatravněné části dvora byly posazeny dvě barokní kašny se zobrazením Pána Ježíše Krista vítězného mezi svými apoštoly a Nanebevzetí Panny Marie. První patro ambitu slouží jako klenotnice cenné sbírky votivních a liturgických artefaktů z doby renesance, baroka a pozdní gotiky. Jedná se o druhou nejvzácnější chrámovou klenotnici v České republice (po pokladu ukrytém v Chrámu sv. Víta).

Poslední chronologickou stavbou pražské Lorety je Kostel Narození Páně, byl postaven podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Hlavní oltář tvoří vzácný obraz Adorace Páně a malby fresek vytvořil Václav Vavřinec Reiner.

K Loretě neodmyslitelně patří i zdáli slyšitelná zvonkohra. Poprvé zazněla v srpnu 1695, dnes je řízena elektronicky a spouští se pravidelně každou hodinu. Zvonkohra pražské Lorety je největší historickou chrámovou zvonkohrou v Evropě. Zajímavostí je, že 30 zvonů a zvonků je umístěno ve dvou patrech pod cibulovitou bání věže (sestrojeno Petrem Neumannem v roce 1694) a na zvonkohru hrával i známý pražský hudebník a skladatel Karel Hašler.

 

Majitelé / uživatelé

Provincie kapucínů v ČR
Tel.: +420 220 516 740
E-mail: loreta[ZAVINÁČ]loreta[TEČKA]cz
30. srpna 2017