Praha - Kostel sv. Tomáše na Malé Straně

Klášterní farní kostel sv. Tomáše Římskokatolický chrám postavený při augustiniánském klášteře v Praze 1 na Malé Straně.

Klášterní farní kostel sv. Tomáše Římskokatolický chrám postavený při augustiniánském klášteře v Praze 1 na Malé Straně.

Kostel byl založen již ve 13. století, jeho současná, vrcholně barokní podoba pochází z doby po přestavbě v 1. polovině 18. století.

Kostel má velmi bohatou uměleckou výzdobu, která zahrnuje některá mistrovská díla významných evropských umělců (P. P. Rubens, B. Spranger, K. Škréta ad.). Společně s přilehlým klášterem augustiniánůje chráněn jako kulturní památka České republiky.

Detailní informace

Historie

Nejstarší zpráva o kostele na tomto místě se datuje do roku 1229. Původně byl postavený a užívaný benediktiny z opatství sv. Markéty z Břevnova. V roce 1285 byla na příkaz Václava II. (+1305) nově příchozími augustiniánskými bratry tato kaple s vedlejším pozemkem přebudována na kostel s přilehlým klášterem. Celý komplex byl dvakrát zničen během husitských válek (1420–1437). Protože v té době většina farních kostelů v Praze přešla buď k husitům nebo utrakvistům, byl kostel sv. Tomáše vyhlášen farním kostelem římskokatolického společenství. Během raného říšského období (1526–1637) se stal královským kostelem. Augustiniánskému řádu byl zvláště nakloněn pozdější císař Svaté říše římské Karel VI. (+1740).

Kostel byl vybudován v letech 1285 až 1379 na místě stejnojmenného staršího kostela připomínaného již v polovině 13. století, který byl nejspíš současně s výstavbou nového postupně bořen. Výstavba probíhala v rámci budování nového kláštera řádu augustiniánů, které v roce 1285 pozval do Prahy český král Václav II. Teprve 17. dubna 1379 byl po dokončení trojlodí kostel vysvěcen, a to papežským legátem kardinálem Pileem.

V červnu 1420 byl kostel vypálen, později vyhořel ještě v roce 1541 při velkém požáru Malé Strany. Zhruba v polovině 16. století začaly jeho opravy v renesančním slohu a 29. prosince 1593 se uskutečnilo jeho znovuvysvěcení.

V letech 1727 až 1731 proběhla přestavba kostela bez zásahu do jeho dispozičního řešení. V jádru gotický chrám byl překryt bohatě členěnou architekturou Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Poslední generální oprava kostela proběhla v letech 1960 až 1971, další opravy včetně výměny krovu byly provedeny po roce 1990. Od 1. července 2004 je jediným farním kostelem na Malé Straně.

Architektura

V jádru gotický chrám je překryt bohatě členěnou architekturou Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Fresky

Nástropní malby od Václava Vavřince Reinera na kupoli a v kněžišti se týkají života sv. Tomáše, v lodi sv. Augustina.

U jednoho z nejvýznamnějších malířů té doby, Petra Paula Rubense, nechal Antverpách roku 1637 zhotovit obrazy hlavního oltáře Umučení sv. Tomáše a menší Sv. Augustin převor kláštera Jan Svitavský. Originály jsou v Národní galerii. Před hlavním oltářem vlevo je oltář s renesančním obrazem sv. Šebestiána od Bartoloměje Sprangra. Na protějším oltáři je barokní vyobrazení sv. Rocha od Františka Xavera Palka.

Nejvýznamnější český malíř raného baroka, Karel Škréta, je autorem dvou obrazů Nanebevzetí Panny Marie a Nejsvětější Trojice (kolem roku 1644). Ty jsou umístěné na dalších dvou proti sobě v kněžišti stojících oltářích, v místě pod kupolí. Ze stejného Škrétova období je i obraz Očišťování Panny Marie (kolem roku 1645) umístěný v sakristii, zatímco jeho zdejší asi nejvýznamnější dílo, sv. Tomáš z Villanovy (1671) na prvním oltáři vpravo po vstupu do chrámu pochází již z umělcova pozdního období.

V kostele je umístěna jedna z nejlepších prací malíře Antonína Stevense ze Steinfelsu, Ukřižování na oltáři Svatého kříže u středního pravého pilíře. Stevens je dále autorem kvalitního díla Svatý Mikuláš Tolentinský u vedlejšího pilíře směrem k oltáři a obrazů Svaté rodiny se sv. Annou a Janem Křtitelem a Narození Páně na oltářích u protějších pilířů.

Sochy nad hlavním (sv. Augustin) a bočním (sv. Tomáš) vchodem do kostela jsou dílem Jeronýma Kohla.

Ondřej Filip Quitainer (a dílna) vytvořil podle návrhu Jana Jiřího Heinsche sochy sv. Augustina, Vojtěcha, Víta a Václava na oltářích sv. Rodiny a sv. Jana Nepomuckéhov levé boční lodi. Ty původně sloužili jako modely pro ze stříbra odlévané sochy pro hlavní oltář. Díky materiálu velmi drahé sochy byly o několik let později roztaveny a nahrazeny levnějšími postříbřenými dřevěnými, díly Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa (sv. Augustin, Monika a Ludmila) a jeho žáka Ignáce Millera (Vojtěch, Vít a Václav). Ostatní řezbářské práce na hl. oltáři jsou dílem Quitainerova syna Jana Antonína, který je autorem bohatě zdobené kazatelny. Z jeho dílny pochází i další sochy na oltářích sv. Rocha a Mikuláše Tolentinského.

Na oltáři Všech svatých vlevo při vstupu do kostela jsou dvě raně barokní sochy, sv. Rocha a Šebestiána, od Jana Jiřího Bendla.

V kapli sv. Doroty vpravo vedle chóru je dřevěný gotický krucifix.

Současnost

Poslední generální oprava kostela proběhla v letech 1960 až 1971, další opravy včetně výměny krovu byly provedeny po roce 1990. Od 1. července 2004 je jediným farním kostelem na Malé Straně.

Nynější hranice farnosti zahrnují bývalý jezuitský a farní kostel sv. Mikuláše a čtyři filiální kostely: dřívější karmelitánský kostel sv. Josefa; kostel sv. Kajetána, původně theatinský kostel, nyní spravovaný redemptoristy; kostel Maltézských rytířů – Panna Maria pod Řetězem a známý kostel Panny Marie Vítězné – Pražské Jezulátko. Také kaple sv. Karla u sester boromejek patří do farnosti; senátní kaple sv. Václava už není využívána k liturgickým účelům.Západní a východní hranice farnosti leží přibližně od Čechova mostu podél řeky Vltavy až k Prokopské ulici, severní a jižní hranice sahají od sochy sv. Jana Nepomuckého v půlce Karlova mostu k soše sv. Jana Nepomuckého v polovině ulice Úvoz.

Na území farnosti je 273 obytných domů s asi 1500 obyvateli. Asi 160 z nich jsou katolíci, kteří navštěvují bohoslužby v kostele sv. Tomáše. Avšak jsou zde také jiní věřící, kteří navštěvují bohoslužby v jiných kostelích v okolí. Kromě toho je zde 400 katolíků, kteří pravidelně každou něděli navštěvují bohoslužby v anglickém jazyce. Kostel sv. Tomáše využívá také španělská komunita, kterou tvoří asi 95 věřících.

Zdroj: Farnost sv. Tomáše v Praze na Malé Straně

Majitelé / uživatelé

Česká provincie Řádu sv. Augustina
Tel.: +420 257 530 556
E-mail: osaprag[ZAVINÁČ]augustiniani[TEČKA]cz
30. srpna 2017

Zdroje

Název / autor Datum citace Místo a rok vydání
Kostel svatého Tomáše (Praha) (Wikipedia) 23.11.2017
Farnost sv. Tomáše v Praze na Malé Straně (www stránky) 23.11.2017

Mapa místa a okolí Otevřít na mapy.cz

GPS: 50.0887053N, 14.4056272E
Kostel sv. Tomáše na Malé Straně v Praze