Červený Kostelec - kostel sv. Jakuba Většího

Jednolodní stavba kostela postavená podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera v letech 1744-54

Římskokatolický farní kostel sv. Jakuba Většího je barokní stavbou dominující středu města Červený Kostelec. 

Kostel, původně gotická stavba ze 14. století, je připomínán jako farní již roku 1362. V 17. století patřil přechodně k Náchodu, po roce 1709 byl opět farní. Roku 1591 byl zničen při požáru městečka, obnoven byl až roku 1668. V letech 1744 až 1754 ho v úzké spolupráci s Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem přestavěl na náklad Octavia Piccolominiho v barokním slohu královehradecký stavitel František Kermer (1710 – 86).

Kostel byl vystavěn proti původnímu plánu s kratší lodí. Dientzenhofer měl v úmyslu zdůraznit bohatě zdobené průčelí kostela dvěma vysokými barokními věžemi postavenými mimo kostelní budovu. K oběma věžím byly položeny základy, ale dostavěna byla pouze jedna. Vysoká samostatná věž slouží jako zvonice. Při požáru Kostelce v roce 1831 byla věž značně poškozena, proto byla snížena a provizorně zastřešena jednoduchou stanovou střechou.

Detailní informace

Historie

Město Červený Kostelec je rozloženo podél silnice a cest do tří směrů, střed města je situován kolem kostela sv. Jakuba Většího. Je připomínáno jako městys v roce 1362, několikrát vyhořelo, zejména v roce 1591. V místech kostela stávala pravděpodobně tvrz, která zanikla beze stop.

Kostel sv. Jakuba Většího, původně gotická stavba ze 14. století, je připomínán jako farní již roku 1362. V 17. století patřil přechodně k Náchodu, po roce 1709byl opět farní. Roku 1591 byl zničen při požáru městečka, obnoven byl až roku 1668. V letech 1744 až 1754 ho v úzké spolupráci s Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem přestavěl na náklad Octavia Piccolominiho v barokním slohu královehradecký stavitel František Kermer (1710 – 86).

Kostel byl vystavěn proti původnímu plánu s kratší lodí. Kostel je jednolodní s bohatě zdobeným průčelím se sochou sv. Jakuba Většího ve vysokém štítu nad tympanonem. Nároží stavby jsou až na průčelí zaoblená. K hlavnímu vchodu v průčelí vede široké kamenné schodiště s dvěma pískovcovými plastikami, sv. Václavem (1929) a sv. Ludmilou (1933). Obě plastiky jsou dílem červenokosteleckého řezbáře a sochaře Břetislava Kafky.

Dientzenhofer měl v úmyslu zdůraznit bohatě zdobené průčelí kostela dvěma vysokými barokními věžemi postavenými mimo kostelní budovu. K oběma věžím byly položeny základy, ale dostavěna byla pouze jedna. Vysoká samostatná věž slouží jako zvonice. Při požáru Kostelce v roce 1831 byla věž značně poškozena, proto byla snížena a provizorně zastřešena jednoduchou stanovou střechou.

Architektura

Kostel sv. Jakuba Většího, původně gotická stavba ze 14. století, vyhořel při požáru města v roce 1591. Obnoven byl v roce 1668. Zbarokizován byl v letech 1744-1754 podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Roku 1831 byl poškozen požárem. Zvonice obnovena podle původního stavu v letech 1939-1940.

Jedná se o jednolodní stavbu s pravoúhle zakončeným presbytářem a s novým přístavkem na východní straně, dvěma přízemními oratořemi po stranách a obdélnou západní předsíní ve výši lodi. Severozápadně od kostela je volně stojící hranolovitá zvonice.

Západní průčelí po stranách s dvojicemi pilastrů s římsovými hlavicemi je završeno tabulovým atikovým štítem se segmentovým nástavcem, který je členěn pilastry. Uprostřed se nachází nika se sochou sv. Jakuba.

Nároží lodi jsou zaoblená, u presbytáře zkosená. Fasády jsou členěny lizénovými rámci. Okna jsou kasulová s jednoduchými maltovými šambránami, v bocích předsíně jsou umístěna oválná okna nad sebou.

Presbytář je sklenut plackou a pásem valené klenby v závěru. Loď je klenuta dvěma plackami oddělenými pásem valené klenby s výsečemi. Na klenbě presbytáře a lodi jsou štuková zrcadla. Stěny jsou členěny pilíři a podloženými pilastry s římsovými hlavicemi. Oratoře a západní předsíň jsou sklenuty valeně se stýkajícími se výsečemi.

Vnitřní výzdoba

Hlavní oltář pochází z roku 1906, boční portálové oltáře sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie jsou řešeny v barokním stylu. Kazatelna s rokajovou výzdobou je datována kolem roku 1760, drobná cínová křtitelnice s českým nápisem z roku 1555.

Majitelé / uživatelé

Římskokatolická farnost Červený Kostelec
Tel.: 491 463 224
E-mail: kubantpetr[ZAVINÁČ]seznam[TEČKA]cz
www.farnostck.cz
25. listopadu 2017

Zdroje

Název / autor Datum citace Místo a rok vydání
Umělecké památky Čech 1-4 (KOLEKTIV AUTORŮ, Ústav teorie a dějin umění ČSAV) 20.12.2017 ACADEMIA Praha / 1977-1982
Oficiální stránky města Červený Kostelec (LAŠTOVIČKA Petr) 20.12.2017 2016

Mapa místa a okolí Otevřít na mapy.cz

GPS: 50.4763400N, 16.0937983E
Kostel sv. Jakuba Většího v Červeném Kostelci
Zobrazit služby Otevřít mapy.cz